Historie

Zemřel Radek Pobořil

V úterý 24. srpna zemřel vynikající muzikant a bývalý absolvent naší školy Radek Pobořil. Narodil se 4. srpna 1946 ve Frýdku-Místku a hru na akordeon studoval ve třídě pana učitele Ladislava Reka. Později studoval hru na akordeon a trubku na konzervatoři v Ostravě.

Jako muzikant objel řadu zemí celého světa a od devadesátých let byl stálým členem známé kapely Čechomor. Spolupracoval s dalšími muzikanty např. Jaromírem Nohavicou a aranžoval hudbu pro různé kapely mezi jinými také pro Bigband Felixe Slováčka.

Působil také pedagogicky - na Konzervatoři Jaroslava Ježka v Praze vyučoval improvizaci, především mladé trumpetisty.

Čest jeho památce!

80 let umělecké školy ve Frýdku-Místku

Základní umělecká škola Frýdek-Místek si v roce 2019 připomíná 80. výročí působení v našem městě i okolí. Za těchto 80 let se několikrát změnil název školy, zřizovatel a do určité míry i zaměření. Škola byla vždy pevně spjata s naším městem a její činnost navazovala na historické tradice Frýdku a Místku.

Něco z historie

Město Frýdek-Místek leží na severním úpatí Beskyd na soutoku Morávky a Ostravice. Řeka Ostravice tvoří historickou hranici mezi slezským Frýdkem a moravským Místkem. Tudy vedla důležitá obchodní cesta z Olomouce do Krakowa.

Oddělená města Frýdek a Místek se však vyvíjela samostatně.

První zpráva o Místku (původně majetku olomouckých biskupů) pochází z roku 1267. Místek je uveden v listině biskupa Bruna ze Schauenburku pod názvem Friedeberk (Trhová ves). V domácích válkách v letech 1387-1400 byla obec zničena a další zpráva z roku 1402 uvádí nový název města - Newensteil (Místko nebo Nové Město). V dalším období bylo město ve vlastnictví těšínského knížectví a později bylo připojeno k hukvaldskému panství, majetku olomouckých biskupů.

O založení Frýdku máme poněkud méně informací. Předchůdcem byla zřejmě původní slovanská ves Jamnice, dnešní Staré Město. Předpokládá se, že Frýdek byl založen těšínskými knížaty v letech 1327-1333. V tomto časovém rozmezí byl postaven gotický hrad. Dnes na jeho místě stojí frýdecký zámek. Během třicetileté války město hospodářsky upadlo a bylo postiženo morem. Po odstranění všech následků město 12. dubna 1688 vyhořelo. Další požár vypukl roku 1702 a zničil významné historické budovy. V roce 1797 přešlo panství do rukou Habsburků. Posledním z nich byl arcivévoda Bedřich (z Bezručových básní známý jako markýz Gero).

Počátkem 19. století se na území Frýdku a Místku rozvíjela řemesla, zejména soukenictví a plátenictví. V roce 1832 vznikla ve Frýdku první textilní továrna a rok na to v Lískovci u Frýdku Karlova huť. Koncem 19. a počátkem 20. století svou pozici posílilo dělnické hnutí a byly postaveny velké průmyslové podniky, především ostravsko-karvinské doly.

Mnichovskou kapitulací začíná nová etapa v historii města. Do Frýdku se nastěhovalo mnoho uprchlíků z okolí a 14. března 1939 byl Frýdek obsazen německými vojáky. Frýdek i Místek byl osvobozen v prvních květnových dnech roku 1945 Rudou armádou za přispění místních občanů. Osvobození se účastnili jak sovětští vojáci, tak občané Frýdku-Místku.

Obě města psala svoji vlastní historii do 1. ledna 1943. Mocí nacistických úředníků byla k témuž dni sloučena v jeden celek s názvem Frýdek. Diskuse občanů i úřadů o názvu města byly definitivně uzavřeny rozhodnutím ministerstva vnitra o stanovení úředního názvu města Frýdek-Místek s platností od 1. ledna 1955 a od 1. 7. 2006 se stal Frýdek-Místek statutárním městem.

Po válce se město stalo významným průmyslovým centrem (Válcovny plechu Frýdek-Místek, Mostárna, Slezan, doly Paskov a Staříč).

V 60. a 70. letech bylo město těžce zasaženo budovatelským nadšením částečně vynuceným potřebou nových sídlišť pro zaměstnance průmyslových podniků. Zachována byla v podstatě pouze historická centra obou měst. Devastace města vyvrcholila v 80. letech vybudováním mezinárodní silnice, která město přepůlila na dvě části.

Po roce 1989 byla věnována pozornost historickým budovám, které nebyly zbourány. Byla opravena většina staveb na obou náměstích a v okolí, stejně jako zámek a církevní stavby.

Hudebně historický vývoj

Ve frýdecko-místeckém regionu se mísily vlivy české, německé a polské. Za doby husitské zde měli Čeští bratři školu, jejíž existence je doložena liturgickými knihami z let 1543 a 1563 ve frýdeckém farním kostele sv. Jana Křtitele. Později zde vznikla sbírka hudebních nástrojů. V jeho inventáři je zpráva kněze Tlametia z roku 1660 o jedenácti druzích nástrojů, nacházejících se na kůru. Dne 5. července 1673 byl kůr i s hudebninami nenávratně zničen požárem. Další požár kostela a celého města se datuje 12. dubna 1688. Z inventáře Václava Faldyny z roku 1719 se dozvídáme o instalaci velkých varhan a o instrumentáři. Díky tomuto dokumentu také víme, že v kostele sv. Jošta byl umístěn malý positiv a že farnost vlastnila portativ.

Z počátku 18. století se dochovalo ve frýdeckém kostele několik rukopisných notových partů. Mezi významné hudební kantory té doby patřil např. František Stuchlík a Karel Ender. Na přelomu 18. a 19. století nabyl na významu frýdecký chrámový kůr. Budovatelem byl frýdecký regenschori A. Preiss. Významnými regenschori byli J. I. Saur a F. Pospischil.

Místecký kůr kostela sv. Jana a Pavla nebyl zdaleka tak významný jako frýdecký kůr sv. Jana Křtitele.

Ve druhé polovině 19. století se do popředí dostává umělecká aktivita měšťanstva. Prvním frýdeckým občanským tělesem byl mužský pěvecký spolek Männer - Gesangverein Friedek, založený roku 1859.

Významnou úlohu hrál frýdecký poutní kostel Panny Marie. Na Mariánské poutě s tisíci poutníky ze Slezska, Moravy a Uher vzpomínal také Leoš Janáček. Janáčkovi předkové žili ve Frýdku v období 1697-1784.

Druhá polovina 19. století je úzce spjata s Leošem Janáčkem a jeho žáky - např. Gustavem Homolou, Františkem Kolaříkem, Vítem Kmentem.

V Místku se na konci 19. století místní česká kultura soustředila v Národním domě. Janáčkův žák František Kolařík zde založil hudební školu. Po svém příchodu do Místku se stal sbormistrem pěveckého sdružení Občanská beseda a v roce 1903 zakladatelem a dirigentem pěveckého spolku Smetana.

Po první světové válce se výuce hudby věnovali především vojenští muzikanti, kteří vyučovali soukromě ve svých bytech.

Počet hudebních škol se v době první republiky dále rozšiřoval a tehdy byl nad těmito školami stanoven i odborný dohled školní inspekce. Po druhé světové válce byl zaveden jednotný typ hudebních škol.

I v období po 2. světové válce zůstala hudba a kultura vůbec nedílnou součástí života města. V roce 1948 byl založen hudební festival Janáčkovo hudební Lašsko, který inicioval Místecký rodák Jaroslav Procházka, školený Janáčkovým žákem Gustavem Homolou.

Festival se konal ve Frýdku-Místku, na Hukvaldech a v dalších místech spojených se jménem Leoše Janáčka. Později na něj v roce 1994 navázal Mezinárodní hudební festival Janáčkovy Hukvaldy.

Ve městě vznikly v roce 1952 a 1962 dva komorní a symfonické orchestry, tehdy v rámci dvou kulturních domů velkých průmyslových firem Slezan a Válcovny plechu. Později fungoval jen jeden orchestr, který dnes vystupuje pod hlavičkou Společnost pro symfonickou a komorní hudbu Frýdek-Místek. Orchestr dlouhodobě patří mezi nejlepší neprofesionální tělesa v zemi.

Na bohaté tradice sborového zpěvu a pěveckého spolku Smetana navazuje svým vznikem v roce 1962 Ženský pěvecký sbor Bohuslava Martinů

Ve městě funguje kvalitní dechový orchestr, řada dalších sborů, souborů a kapel různých žánrů.

Frýdek-Místek je pod silným vlivem folkloru Lašska, Valašska a Slezska. V roce 1960 zde byl založen soubor lidových písní a tanců Ostravica, na který později navázal Dětský folklorní soubor Ostravička, z jehož iniciativy vznikl v roce 1994 Mezinárodní folklorní festival.

Přesto, že ve městě není stálá divadelní scéna, vždy zde působily amatérské a ochotnické soubory a často zde hostují přední česká divadla se svými představeními.

Město je rovněž známo bohatým životem v oblasti výtvarného umění. Žije zde a pracuje řada výtvarníků, kteří jsou inspirováni jak tradicemi podhorské přírody a života, tak pracují pod vlivem moderních trendů. Ve výstavních prostorách frýdeckého zámku, galerie Langův dům, galerie Pod svícnem a dalších výstavních síních vystavuji jak místní, tak další výtvarníci.

Vznik a vývoj hudební školy v roce 1939

Nejstarší zmínky o výuce hudby ve Frýdku-Místku sahají až do 14. a 15. století. Tehdy se vyučovalo především pro církevní účely. Na farách a ve školách se učilo hlavně hře na varhany a kostelnímu zpěvu. Skutečné počátky však můžeme doložit až o několik století později.

Počátky hudebního školství v tomto regionu spadají do 20. století.

Je zajímavé, že vznik hudební školy se datuje do nejtěžšího období našeho národa po Mnichovské konferenci a na počátku největší války 20. století. V té době byla do Frýdku a Místku přestěhována mimo jiných škol také hudební škola z Nového Bohumína, s níž přišel i profesor Gabriel Štefánek, který se stal prvním ředitelem. Ve městě již existoval hudebně-pěvecký spolek Smetana a Gabriel Štefánek se snažil představitele spolku přimět, aby hudební školu vzali pod svá křídla. To se mu podařilo - 21. února 1939. Hned následující den byl proveden zápis a vyučování začalo 1. března 1939 s dvaceti žáky. Výuka v prvních letech probíhala v budově na ul. Palackého 131, kde bylo ředitelství a učebny pro individuální i kolektivní výuku.

Po dvou týdnech však došlo k okupaci celého našeho státu, což se ihned promítlo do osudu školy. Jedenáct žáků totiž bylo dětmi vojenských důstojníků, kteří po zrušení vojenských posádek většinou z města odešli. I s tím se však škola vypořádala a v novém školním roce 1939-1940 zahájila se 70 žáky. Během války se počet žáků mírně zvyšoval a na konci války měla škola 220 žáků a 7 učitelů. Dělila se do dvou oddělení: všeobecného a pedagogického.

Ve všeobecném oddělení se vyučovaly všechny smyčcové a dechové nástroje, sólový a sborový zpěv, hudební nauka, intonace, orchestrální a souborová hra.

Pedagogické oddělení mělo za úkol vyškolit ze svých absolventů po vykonání státní odborné zkoušky učitele hudby. V tomto oddělení se kromě hlavního předmětu (hra na nástroj) vyučovalo hudební nauce, harmonii, intonaci, hudebním a kulturním dějinám, hudebním formám, pedagogice, metodice, komorní hře a společenskému chování.

Škola stále fungovala pod hlavičkou Hudebního a pěveckého spolku Smetana.

Osvobození roku 1945 přineslo škole mnoho dobrého. 14. května jí byla přidělena samostatná budova na Kostikově náměstí ve Frýdku, která byla 24. června slavnostně otevřena. Budova měla dostatek místností, včetně velké učebny na hromadné předměty a souborovou hru.

První desetiletí trvání oslavila škola v roce 1949 slavnostní akademií ve velkém sále Národního domu v Místku. Až do této doby školu zastřešoval spolek Smetana.

Od Hudebního spolku Smetana po LŠU 1949-1961

Školní rok 1948-1949 byl pro místecký hudební ústav Smetana rokem jubilejním a zároveň posledním, 31. srpna 1949 byl zrušen. Od nového školního roku (1949-1950) byl totiž zřízen Městský hudební ústav ve Frýdku-Místku, pod nějž také patřila soukromá hudební škola ve Frýdku. Jeho ředitelem se stal František Petruška. Škola měla 284 žáků a 13 učitelů.

Další přelomové datum na sebe nedalo dlouho čekat, neboť k 1. lednu 1951 byly školy zestátněny a novým ředitelem se stal Josef Novák.

K další změně ve vedení školy došlo ve školním roce 1955-1956, kdy se ředitelkou stala učitelka klavírní hry Felixa Čaplová.

Úroveň výuky rok od roku rostla a na základě toho se v květnu 1958 poprvé uskutečnil výměnný koncert s hudební školou v Praze-Libni. Dne 3. května 1958 vystoupilo 25 žáků hudební školy v malém sále pražského Rudolfina a 23. května 1958 vystoupili pražští žáci v Národním domě v Místku.

Další změnou ve funkci ředitele a také impulzem pro další směřování školy byl příchod Jaroslava Vostradovského v roce 1958. Ten jako bývalý vojenský muzikant rozšířil výuku hry na dechové nástroje. V návaznosti na jeho příchod také začíná fungovat dechový orchestr.

V tomto období ve škole vzniká taneční oddělení, které bylo převedeno z osvětové besedy.

Jaroslav Vostradovský získal pro školu další prostory na frýdeckém náměstí (Dancing) a poprvé tak každý učitel měl svoji učebnu.

V roce 1961 jsou zaznamenány první pokusy o výuku výtvarného oboru. První učitelkou byla významná regionální výtvarnice Eliška Servátková. Dětí bylo zprvu málo, jen z jedné základní školy, avšak počet se začal brzy zvyšovat. Výuka začala v budově na Kostikově náměstí ve Frýdku, ale prostory brzy přestaly vyhovovat počtu zájemců. Část výuky se přestěhovala do budovy „Dancingu" vedle frýdeckého zámku. Důležitým mezníkem byl pak rok 1973, kdy se výtvarný obor přestěhoval do hlavní budovy.

Na začátku šedesátých let 20. století se vláda zabývala hudebním školstvím a nastal čas pro jeho reformy. Na zasedání vlády 21. prosince 1960 schválila zásady pro rozvoj Lidových škol umění, které vznikly od školního roku 1961-1962 z hudebních a výtvarných škol. Lidové školy umění mohly mít tyto obory: hudební, taneční, výtvarný a literárně-dramatický.

Ve škole vyučovalo 31 učitelů a školu navštěvovalo 760 žáků.

Naši učitelé vyučovali také na pobočkách v okolních vesnicích v Dobré, v Hnojníku, v Janovicích a v Kozlovicích.

Vyučovalo se především na smyčcové a dechové nástroje, klavír, zpěv, přípravná hudební výchova a taneční a výtvarný obor.

Lidová škola umění ve Frýdku-Místku 1962-1989

1. října 1962 byl do funkce ředitele školy jmenován Ivan Doležel, vyučovaly se již všechny 4 obory.

Škola byla stále umístěna v Místku na ulici Palackého, ve Frýdku na Kostikově náměstí. Prostory pro výuku byly však nedostatečné, takže se jednalo o přidělení místností v budově bývalé spořitelny v Místku na Hlavní třídě – dříve Leninově, Stalinově, Wilsonově, Bahnhofstrasse...

30. srpna 1962 bylo škole přiděleno prvních 9 místností této budovy. V následujících letech škola přibírala další prostory včetně historického sálu s velmi dobrou akustikou. V současnosti škola užívá v podstatě celou budovu.

Ve školním roce 1962-1963 navštěvovalo školu již 807 žáků. (HO 723, VO 45, LDO 11, TO 28). Vyučovalo 29 učitelů, v hudebním oboru 26 a v ostatních oborech po jednom. Vyučovalo se individuálně, bylo 5 skupin přípravné hudební nauky, 2 houslové soubory, akordeonový, smyčcový a dechový orchestr.

Pedagogický sbor ve školním roce 1962/1963:

• Doležel Ivan (housle) – ředitel školy
• Kmošťák Zdeněk (housle) – zástupce ředitele
• Buba Alfréd (žesťové nástroje),
• Čaplová Felixa (klavír)
• Fojtíková Danuše (klavír)
• Huvarová Květa (klavír)
• Janíková Irena (klavír),
• Klimíčková Marie (klavír)
• Kopcová Anna (klavír)
• Kotas Josef (housle)
• Kozáková Elvíra (zpěv, hudební nauka)
• Kubíčková Eva (taneční obor)
• Kučerová Anna (klavír),
• Míček Josef (housle)
• Mojžíšová Irena (klavír),
• Motloch Jiří (klarinet)
• Novák Bohumil (violoncello)
• Neuwirth Jindřich (literárně – dramatický obor)
• Olívková Anna (klavír),
• Rek Ladislav (akordeon)
• Pazděra František (trubka, housle),
• Růžička Herbert (violoncello, housle)
• Sitová Milada (klavír),
• Servátková Eliška (výtvarný obor)
• Skotnica Břetislav (housle),
• Smolíková Marie (klavír)
• Šurman Karel (housle),
• Zimáková Vlasta (klavír)
• Žižka Jaroslav (housle)
• sekretariát školy: Ludmila Malaníková

Následující školní rok je zajímavý tím, že škola navázala první mezinárodní kontakty, a to s hudební školou Bély Bartóka v maďarském Györu, kde 5. - 8. června 1964 vystoupili žáci na společném koncertě. Hned v září stejného roku nám Maďaři návštěvu oplatili. Tato spolupráce pokračovala ještě v roce 1971/1972.

V těchto letech se konaly festivaly LŠU našeho okresu v různých městech (Brušperk, Jablunkov, Frýdek-Místek), kterých se pravidelně zúčastňovali naši učitelé a žáci.

V roce 1965 probíhaly oslavy 700 let města Frýdek-Místek. 23. května v rámci těchto oslav vystoupil v sadech Bedřicha Smetany dechový orchestr pod vedením Alfréda Buby.

Ve školním roce 1965/1966 uspořádal výtvarný obor první výroční výstavu žákovských prací ve frýdeckém zámku. Vystavovali také na mezinárodní výstavě Dítě a svět. Žákovské práce reprezentovaly školu v Itálii, Rumunsku a Japonsku.

V květnu 1969 se uskutečnily dva výměnné koncerty s LŠU ve Zlíně (tehdy Gottwaldov) a ve Frýdku-Místku. Podobná akce proběhla v květnu 1970, kdy naši žáci vystoupili v Praze ve Smetanově muzeu a kolegové z Prahy v Národním domě ve Frýdku-Místku.

V období tzv. normalizace po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy probíhaly i v naší škole jakési prověrky politických postojů zaměstnanců. Zdá se, že nikdo tehdy nebyl výrazně perzekuován.

Ve školním roce 1970-71 byl jmenován ředitelem dosavadní zástupce Zdeněk Kmošťák a Ivan Doležel, do té doby vykonávající funkci ředitele, se stal jeho zástupcem.

11. září zemřel první ředitel školy Gabriel Štefánek.

Literárně-dramatický obor byl v té době velmi aktivní. Pozvání k besedám přijalo několik významných herců a zpěváků z Městských divadel Pražských a z divadla Semafor - Vlasta Fialová, Miroslav Horníček, Irena Kačírková, František Podešva, Josef Dvořák, Jitka Molavcová, Jiří Suchý, Václav Neckář, Naďa Urbánková, Karel Gott a houslista Václav Hudeček. Později školu také navštívili herci Jaroslav Moučka, Jana Hlaváčová a Jiří Lábus. V té době rovněž uspořádali zájezd do Prahy, kde se v Národním divadle sešli s vynikajícími herci Stanislavem Neumannem, Martinem Růžkem a Jaroslavou Tvrzníkovou. Protože škola stále bojovala s nedostatkem prostor, tak LDO byl po určitou dobu vyučován v kulturním domě Válcoven plechu.

V roce 1974 byla zrušena pobočka v Dobré. Ivana Doležela vystřídal ve funkci Břetislav Skotnica a v roce 1975 ustanovil odbor školství ONV druhého zástupce ředitele, kterým se stala Květoslava Huvarová.

Ve školním roce 1976-1977 probíhaly ve frýdecké budově stavební úpravy, proto museli někteří učitelé vyučovat doma. V místecké budově byly škole přiděleny další prostory, ty byly však k výuce připraveny až v roce 1980.

V 70. letech proběhlo několik výměnných koncertů také s hudební školou v Polském Těšíně.

V závěru 70. let studovaly ve třídě Evy Hrozkové Ivana Chýlková a Michaela Dolinová, které se po dalším studiu na vyšších školách staly známými herečkami.

V rámci spolupráce s LŠU Malá Štupartská v Praze se 19.června 1978 uskutečnil společný koncert nejlepších žáků ve Varhanním sále domu umělců.

Výtvarný obor byl velmi aktivní a pravidelně obesílal několik soutěží dětskými pracemi např. Alšova země, Lidice, Děti, mír a umění, Lidová píseň a poezie a Janáčkova píseň. Zásluhu na tom měli především dva vynikající výtvarníci Eliška Servátková a akademický malíř Karel Lepík, kteří v té době měli řadu svých výstav ve městě, ale také v Ostravě, Olomouci a Praze.

V roce 1979 navázala škola družbu s Dětskou uměleckou školou v Kafanu v Arménské republice, tato spolupráce zůstala pouze na bázi výměny výtvarných prací a dopisů.

V roce 1980 bylo v budově v Místku zprovozněno několik nových učeben a baletní sál.

V tomtéž roce se začalo vyučovat v přípravné hudební výchově dle nové koncepce. Hledaly se nové cesty v elementární metodice, v přípravné hudební výchově a ve vlastním nástrojovém výcviku, aby se podněcovala touha po tvořivém amatérském muzicírování a kulturním vyžití. Vznikaly nové školy hry na hudební nástroje a didaktické pomůcky těžící z počáteční hravosti a posilující improvizační tvořivost.

Učitelé celého okresu absolvovali školení o této nové koncepci, podle níž se od školního roku 1981-1982 začalo vyučovat v I.cyklu. Ústředními lektorkami se staly Květa Rázlová a Anna Báchorková, které své poznatky z celostátního školení předávaly po celém okrese prostřednictvím přednášek.

31.března 1983 byly ve škole dokončeny práce na filmu o Petru Bezručovi “Plamen a dým“, který natáčela Československá televize, a na kterém se podílelo 30 žáků a učitelů.

V té době se vedení školy po dlouhém úsilí podařilo postavit ve sklepě hlavní budovy první vypalovací pec pro výtvarný obor.

Ve školním roce 1983-1984 uspořádal ve škole koncert a besedu hudební skladatel Petr Eben.

V roce 1984 získala škola budovu bývalé zvláštní mateřské školy na ulici Politických obětí, kde 3. září začal fungovat výtvarný obor. Učitelé tak získali velmi dobré podmínky pro svoji práci, měli k dispozici mnohem větší prostory ale také zahradu.

A hned v tomto roce byli výtvarníci velmi aktivní, na výstavě Frýdek očima století ve frýdeckém zámku vystavovali žáci všech učitelů (Anna Šenková, Naděžda Friedlová, Karel Lepík), podobně tomu bylo na výstavě v okresní knihovně a na jubilejní 20. výstavě výtvarného oboru, která se konala v dubnu 1985 ve frýdeckém zámku.

Ve školním roce 1984-1985 vznikla první žákovská cimbálová muzika, která pod vedením Pavla Golucha absolvovala několik vystoupení.

V tomto roce byla také navázána družba s LŠU J.L. Belly v Kremnici a proběhly dva výměnné koncerty.

Taneční obor po Zdeňce Pánkové převzala Zdeňka Nedvědová.

V tomto období ve škole několikrát natáčela Československá televize např. pořady Hrajeme si pro potěšení, kde vystupovaly především komorní soubory Anny Báchorkové a Elvíry Kozákové.

V roce 1985 vystřídala Květu Rázlovou na místě druhého zástupce ředitele Vlasta Derianová.

Školní rok 1986-1987 byl zahájen s novým vedením. Ředitele Zdeňka Kmošťáka vystřídala ve funkci Vlasta Derianová, zástupci ředitele byl Břetislav Skotnica a Šárka Mojžíšková-Jedličková.

Škola převzala k užívání další prostory v přízemí hlavní budovy po dopravním inspektorátě. Po dobu stavebních úprav byla výuka velmi ztížena. Práce trvaly více než šest týdnů a třetina místností byla vyřazena z provozu. Učilo se v kuchyni, ve skladu, v dílně, v některých učebnách vyučovali dva učitelé současně a někteří vyučující byli přesunuti do frýdecké budovy.

V roce 1987 převzal funkci zástupce ředitele Jiří Král po Šárce Jedličkové, která odešla na mateřskou dovolenou a již se do školy nevrátila.

U příležitosti svého koncertu v Národním domě navštívil školu v roce 1988 světoznámý klavírista Svjatoslav Richtěr.

V druhé polovině 80. let se zvýšila podpora folklorním souborům, působily zde dvě cimbálové muziky, které spolupracovaly s Dětským folklorním souborem Ostravička. Muziky vedl Karel Skotnica, Jiří Slavík a později Věra Császárová. Cimbálové muziky byly na vysoké úrovni, účastnily se řady folklorních festivalů, dalších vystoupení, natáčení v televizi a v rozhlase.

Školní rok 1989-1990 byl stejně jako celá naše země poznamenán děním ve společnosti po 17. listopadu. V prosinci byla zrušena školní buňka KSČ a Ideově politické školení , které museli učitelé po řadu let pravidelně absolvovat a na škole bylo 18. ledna založeno Občanské fórum. 22. ledna 1990 se uskutečnilo hlasování o důvěře vedení školy. Většina zaměstnanců projevila důvěru vedení školy (Vlasta Derianová, Břetislav Skotnica, Jiří Král) a vedení tak zůstalo beze změny.

Výtěžek z charitativního koncertu Děti dětem (21. ledna) byl věnován na dětskou onkologii.

Základní umělecká škola Frýdek-Místek 1990-2014

Lidové školy umění ztratily v době tzv. normalizace a v dalších letech své postavení zařazením mezi školská zařízení. Teprve novelizace školského zákona po roce 1989 vrátila tomuto typu škol jejich původní statut školy a dala jim i dnešní název – základní umělecká škola. V současné době jsou základní umělecké školy součástí systému na sebe navazujícího uměleckého vzdělávání.

Pedagogický sbor ve školním roce 1990/1991:

• Derianová Vlasta (ředitelka) – klavír
• Skotnica Břetislav (housle) – zástupce ředitele
• Král Jiří (akordeon, kontrabas) – zástupce ředitele
• Báchorková Anna (flétna) ,
• Bojková Vlasta (klavír),
• Buganská Tamara (VO),
• Császárová Věra (housle),
• Čaplyginová Dagmar (VO),
• Drmolová Šárka (housle),
• Fojtíková Danuše (klavír),
• Friedlová Naděžda (VO),
• Gajdáczová Felixa (klavír),
• Gradková Jarmila (housle),
• Hajdušek Boris (housle),
• Chrapek Karel (trubka),
• Klimánková Jenovéfa (violoncello),
• Kocourková Michaela (klavír),
• Kozáková Elvíra (zpěv),
• Kozlová Helga (flétna),
• Kavková Alexandra (flétna),
• Krasulová Sylva (klavír),
• Krůčková Květuše (akordeon),
• Kubicová Ivana (flétna),
• Lanzendörferová Zuzana (VO),
• Mackowská Ivana (klavír),
• Macozsková Anna (klavír),
• Macurová Zita (klavír),
• Matějičná Miloslava (žestě),
• Mecnarovská Alice (flétna),
• Mojžíšová Irena (klavír),
• Muroň Ladislav (kytara),
• Muroňová Ludmila (kytara),
• Nedvědová Zdeňka (TO),
• Nováková Marie (TO),
• Nytrová Věra (klavír),
• Panicová Stela (housle),
• Pazderný Libor (klarinet),
• Peterková Lucie (flétna),
• Peterová Marcela (violoncello),
• Prokop František (flétna),
• Rácová Michaela (zpěv),
• Rázlová Květa (klavír),
• Sitová Milada (klavír),
• Skotnica Karel (housle),
• Skácelová Věra (klavír),
• Slavík Jiří (cimbálová muzika),
• Sumíková Šárka (klavír),
• Školová Hana (klavír),
• Šlachta Dalibor (kytara),
• Špetíková Věra (zpěv),
• Toaderová Marta (klavír),
• Urbišová Jarmila (LDO),
• Vankátová Šárka (klavír),
• Vašinková Jarmila (housle),
• Vojvodík Josef (hudební nauka),
• Vykoupilová Kateřina (klavír),
• Žabková Jana (kytara),
• Židková Šárka (klavír),
• Žišková Miluška (housle)
• sekretariát školy: Kateřina Polachová

Život ve škole šel běžným tempem, konaly se koncerty, přehlídky, soutěže, výstavy a řada dalších vystoupení. Výtvarný obor se začal podílet na tradiční akci ke Dni Země.

Postavení ZUŠ se stále ještě vyvíjelo, proto učitelé připravili koncert žáků na podporu základních uměleckých škol, který se uskutečnil dne 22. listopadu v sále školy.

Na jaře 1991 došlo k odvolání ředitelů a zástupců škol. Konkurzní řízení proběhlo v červnu, novým ředitelem se stal Josef Vojvodík a za jeho zástupce byli zvoleni Jiří Král a Jarmila Vašinková.

Školní rok 1991-1992 se s novým vedením školy nesl ve znamení oslav 400. výročí narození Jana Amose Komenského a 150. výročí narození Antonína Dvořáka.

9. května 1992 zemřel dlouholetý ředitel školy Zdeněk Kmošťák.

Výtvarný obor se v té době věnoval rozsáhlejším projektům. Po několik let se na Hukvaldech vždy v červnu konala akce Hukvaldy dětem - Komunikace, na níž se představil výtvarný obor ve spolupráci s oborem hudebním. Projekty Vandal, Mimosféra, Poslední ráj na zeměkouli, Den Země a další se většinou věnovaly ekologii, ochraně přírody a mezilidským vztahům.

Taneční obor se věnoval jak přípravě klasického tance, tak folklóru ve spolupráci se souborem Ostravička. Naši členové tohoto souboru často vystupovali na folklórních festivalech u nás i v zahraničí, natáčeli v rozhlase a televizi.

V roce 1992 řešilo vedení školy s nadřízenými orgány, ale i s pedagogickým sborem otázku vstupu školy do právní subjektivity. Nakonec k této změně došlo a od 1. ledna 1993 je škola právním subjektem.

Školní rok 1993-1994 byl pro školu poměrně významný a přinesl řadu událostí. V podstatě celý školní rok probíhala rozsáhlá rekonstrukce hlavní budovy, což přineslo řadu komplikací pro pedagogy i pro žáky.

K 31. říjnu odešel na vlastní žádost ze školy dosavadní ředitel Josef Vojvodík a do konce kalendářního roku školu vedla zástupkyně ředitele Jarmila Vašinková.

Škola měla 1289 žáků, z toho 876 v hudebním oboru, 43 v LDO, 205 ve výtvarném a 165 v tanečním oboru.

6. prosince proběhl konkurz na místo ředitele a v něm ze tří účastníků zvítězil Ladislav Muroň, dosavadní učitel hry na kytaru, který k 1. lednu 1994 převzal vedení školy. Zástupcem ředitele byla dále Jarmila Vašinková a druhým zástupcem ředitele se stala k 1.únoru Věra Fojtíková po Jiřím Královi, který požádal o uvolnění z této funkce.

Začátkem školního roku 1994-1995 byla dokončena rekonstrukce hlavní budovy. Byla kompletně vyměněna střešní krytina včetně okapů, byla vyměněna část oken, budova byla nově omítnuta a opraveny původní ozdoby. Dále proběhly drobnější práce jako výměna části vodovodního rozvodu a malování. Podstatné změny se dotkly také koncertního sálu, bylo vytvořeno předsálí s výstavními prostorami, zvýšena kapacita sálu a zakoupeny digitální dvoumanuálové varhany zn. Allen z USA.

Rekonstrukci financoval Městský úřad ve Frýdku-Místku a její hodnota byla cca 10,5 milionů korun. Kolaudace byla 9. září a k slavnostnímu předání stavby došlo na koncertě dne 24. října 1994, na kterém vystoupil olomoucký varhaník Petr Planý.

V tu dobu začala výuka hry na varhany, první učitelkou byla Martina Zelová a také vznikla tradice Podzimních varhanních koncertů. Za 20 let se na těchto koncertech představila řada vynikajících varhaníků z Česka, Polska a Slovenska např. Kamila Klugarová, Irena Chřibková, Pavel Rybka, Kamil Novák, Kateřina Chroboková, Hana Stypulkowska, Stanislava Syrková, Petr Kolař, Martin Kubát, Marek Kozák, Magdalena Maria Rainko, Radka Herychová, Karel Martínek…..

Pobočka v Šenově zanikla, neboť tam byla založena samostatná ZUŠ, to znamená, že jediné místo, kde vyučujeme kromě našeho města, je Hnojník.

V listopadu bylo navázáno na tradici výchovných koncertů, která byla několik let přerušena. Učitelé připravili několik koncertů pro děti z mateřských škol a žáky nižších tříd základních škol pod názvem Jak rozesmát princeznu. Od té doby se snažíme každoročně připravit koncert formou pohádky, na kterém chceme dětem přiblížit kouzelný svět hudby a umění vůbec.

18. dubna byla zahájena výstava výtvarného oboru na frýdeckém zámku k 30. výročí spolupráce s Muzeem Beskyd. Hned na to navazovala výstava Mimosféra a v červnu akce Hukvaldy dětem. V tu dobu začaly práce na projektu Zahrada, byla získána dotace na úpravu zahrady kolem budovy výtvarného oboru. Byly opraveny ploty a dle projektu odborná firma zahradu, která byla do té doby ve velmi špatném stavu, zušlechtila.

Další tradice vznikla na jaře 1995, kdy se škola stala spolupořadatelem Mezinárodního folklórního festivalu, který se v roce 2014 uskuteční již po dvacáté. V rámci 1. ročníku festivalu se 29.dubna uskutečnil v sále školy koncert, na kterém vystoupily soubory ze Slovenska, Francie, Slovinska, Chorvatska, Polska a náš soubor Ostravička. Od té doby se u nás představily desítky souborů z Evropy, Afriky, Asie i Ameriky.

Ve věku dvaaosmdesáti let zemřel 2. května 1996 bývalý ředitel školy Ivan Doležel.

Školní rok 1996-1997 byl zahájen zatím poslední změnou ve vedení školy. Ve funkci zástupce ředitele vystřídal Jarmilu Vašinkovou Boris Hajdušek.

V tomto roce zahájil svoji činnost Dětský pěvecký sbor Písnička po mnohaleté absenci pěveckého sboru na škole. Prvním dirigentem byl PhDr. Milan Macura. Od roku 2011 vede sbor Bohdana Dziadkiewicz. Sbor má cca 30 členů, pravidelně vystupuje na školních koncertech, v domovech pro seniory, na zámeckých koncertech atd. Spolupracuje se školním smyčcovým orchestrem, souborem Tempra a dalšími sólisty a soubory.

V červnu 1997 uspořádala škola zájezd pro zaměstnance a jejich děti do Vídně a safari v Gensendorfu. Od té doby tyto zájezdy pravidelně připravujeme a navštívili jsme např. Vysoké Tatry, Jeseníky, Prahu, Paříž, Jižní Čechy, Krakow, Bratislavu a Salzburg.

V roce 1998 si škola připomněla 100 let hlavní budovy školy. Historická budova je jednou ze tří budov, ve kterých probíhá výuka. Dvoupatrová trojkřídlá budova byla postavena v secesním slohu podle projektu vídeňského architekta Josefa Hudetze jako Místecká radnice a spořitelna. Stavba byla dokončena v roce 1898. Budovu zdobí dvě plastiky - Spořivost a Píle, které vytvořil sochař Josef Skotnica.

U příležitosti tohoto výročí jsme vydali naše první CD, které bylo nahráno v Českém rozhlase v Ostravě a pod názvem Děti*umění*škola bylo pokřtěno na vánočním koncertě 15. prosince.

V tomto období vznikaly samostatné školní cimbálové muziky, nejprve pod vedením Věry Császárové (Graj, Rozmarýn, Šidla), později je vedli také Přemysl Verlík a Jiří Hajdušek (Trnka, Slavík). Hudeckou muziku vede dlouhodobě Karel Skotnica.

Taktovku ve smyčcovém orchestru převzal v roce 2000 po Břetislavu Skotnicovi, který jej vedl od roku 1973, zástupce ředitele Boris Hajdušek. Tento orchestr má ve škole nejdelší tradici, vznikl zároveň se vznikem školy v roce 1939, tehdy jej vedl ředitel Gabriel Štefánek a později jej převzal další ředitel Zdeněk Kmošťák. Orchestr patří dlouhodobě mezi nejlepší v regionu a umisťuje se i v celostátních soutěžích. Vystupuje na velkých školních koncertech, reprezentoval nás také v Polsku, Litvě, Lotyšsku a Finsku.

S příchodem vynikajících jazzových muzikantů – Milana Michny a později Leo Skuplíka vzniklo podhoubí pro výuku improvizace a vznik tanečních a jazzových kapel. Nejprve to byla kapela Šuba duba band, která ve škole fungovala od roku 1997 více než 10 let, vystupovala na desítkách akcí u nás i v zahraničí a také zvítězila v celostátní soutěži jazzových kapel. Kapela několikrát vystupovala v televizi, rozhlase a nahrála 2 CD.

Na jaře roku 2002 pak vznikla Jazzová kapela Junior kvintet, která o rok později vydala své jediné CD. Repertoár a zvuk kapely byl postaven na skladatelské a aranžerské práci Leo Skuplíka, který kapelu vedl.

Z těchto dvou kapel vzešla generace vynikajících jazzových hráčů, kteří později studovali jazz na vyšších školách, a kteří se dodnes profilují na naší jazzové scéně např. v kapele Behind the Door, ale také v dalších kapelách místních, brněnských a pražských.

V roce 2000 se u nás poprvé slavil Evropský svátek hudby, kdy v období letního slunovratu jdou muzikanti do ulic, parků a na náměstí. 21. června zahrály naše soubory na náměstí Svobody a od té doby je tomu tak každoročně až dodnes.

V roce 2001 proběhla poměrně rozsáhlá rekonstrukce budovy na Kostikově náměstí ve Frýdku, poté, kdy statik zakázal vyučovat v části budovy. Někteří učitelé museli vyučovat ve vedlejší budově. Při rekonstrukci byly zpevněny stropy, vyměněny podlahy, budova byla omítnuta a vyměněna střešní krytina. Vše stálo více než 2 miliony korun. V budově výtvarného oboru byly kompletně vyměněny elektrické rozvody a svítidla a v roce 2002 byla vyměněna střecha a budova omítnuta.

Po tragických povodních v Praze a v dalších místech se 24. října 2002 konal v Národním domě benefiční koncert Školy školám ve prospěch Konzervatoře Jana Deyla v Praze, která je umístěna v těsné blízkosti Kampy a byla výrazně poškozena. Vybráno bylo 20726 Kč.

V létě 2003 začala kompletní výměna elektrických rozvodů v hlavní budově a pokračovala v dalších letech v ostatních prostorách. Byly položeny dlažby a další podlahové krytiny na chodbách i v učebnách. Všechny učebny byly postupně vybaveny novým nábytkem, reprodukční technikou a hudebními nástroji.

Na koncertě 11.listopadu 2003 vystoupili se Symfonickým orchestrem Frýdek-Místek sólisté z naší školy Tereza Valyiová, Adam Zbránek, Markéta Kredbová a Zuzana Mecznerová.

V květnu 2004 škola vydala CD cimbálové muziky Graj pod názvem Zahrajte ně husličky.

Ve stejné době jsme se mohli radovat z mimořádného úspěchu jednoho z našich bývalých nejvýznamnějších žáků. Klavírista Ivo Kahánek se stal vítězem Mezinárodní soutěže Pražského jara.

U příležitosti vstupu České republiky do Evropské unie se 8. května 2004 na Zámeckém náměstí konal Den Evropy. Kromě jiných vystoupila naše cimbálová muzika Rozmarýn a jazzová kapela Junior kvintet.

Ke stejné příležitosti jsme uspořádali v Národním domě 10. května společný mezinárodní koncert s hudební školou ve finském městě Mikkeli (Mikkelin musiikkiopisto). Do Frýdku-Místku přijel studentský orchestr z Mikkeli, výpravu vedl ředitel školy Ilmo Pokkinen a dirigent orchestru Olli Helske, který byl v roce 2002 iniciátorem naší spolupráce. Tato spolupráce trvá dodnes a již několikrát navštívili Finové naše město a my Finsko.

V následujícím roce jsme se my připravovali na cestu do Finska. 22. dubna 2005 jsme odjeli, následující den jsme měli koncert v litevském Vilniusu a další den na české ambasádě v estonském Tallinu. 26. dubna jsme měli společný koncert v Mikkeli a o dva dny později jsme hráli v Helsinkách. Na zpáteční cestě jsme ještě zahráli v Rize a 1. května jsme byli opět doma. Na zájezdě nás reprezentoval smyčcový orchestr s dirigentem Borisem Hajduškem a cimbálová muzika Graj s vedoucí Věrou Császárovou.

Na další zahraniční zájezd do polského Konina odjela menší skupina učitelů a žáků 17. května. Na dvou koncertech se představilo několik sólistů a začala tak spolupráce se Szkołou Muzycznou im. Ignacego Jana Paderewskiego v Konině.

Ještě v roce 2005 nám polští přátelé návštěvu oplatili. Frýdek-Místek navštívili ve dnech 8.-12. listopadu a uspořádali jsme dva koncerty a malý výlet.

O rok později v první polovině listopadu 2006 navštívil Polsko smyčcový orchestr s dirigentem Borisem Hajduškem a vystoupil na dvou koncertech v Konině a blízkém městě Kolo.

Do koncertního sálu jsme zakoupili nový klavír a slavnostní inaugurace proběhla na koncertě Ivo Kahánka 16. listopadu 2006.

12. dubna 2007 se uskutečnil společný koncert studentského dechového orchestru Mikkeli winds s dirigentem Markku Renko a školní kapely Šuba duba band s Milanem Michnou.

Na jaře jsme v ostravském rozhlase nahráli CD Setkání múz 2007 a slavnostně bylo pokřtěno na koncertě k MDD 30. května.

V září 2008 se uskutečnila druhá návštěva Finska. Tentokrát nás reprezentovala školní kapela Šuba duba band a jazzová kapela Behind the Door. Kapely se představily jak na třech koncertech v Mikkeli, tak na dalších koncertech v Helsinkách, Vilniusu a Rize.

V roce 2009 jsme si pak připomněli 70. výročí hudebního školství ve Frýdku-Místku. Vyvrcholením oslav byl slavnostní koncert v Národním domě, na kterém vystoupil jeden z našich nejvýznamnějších absolventů, klavírista Ivo Kahánek. V druhé části zahrál big-band z hudební školy v polském Konině. V úvodu koncertu vystoupili s krátkými projevy ředitelé spřátelených škol z polského Konina a finského Mikkeli Krzysztof Pydyński a Ilmo Pokkinen.

V tomto výročním roce jsme vydali nástěnný kalendář, který zpracovali učitelé naší školy a který mapuje současnost i minulost školy.

Ve výtvarném oboru v tomto období stoupá zájem o výuku animovaného filmu. Po příchodu učitelky Marcely Polochové a vybavení učeben potřebnou technikou přišly i výrazné úspěchy. Na mezinárodní výtvarné akci XIX. ročník Bienále fantázie Martin 2010 obdržela Marcela Polochová se svými žáky cenu Ministerstva školství SR za soubor soutěžních prací.

V únoru 2010 se skupina studentů a pedagogů školy zúčastnila oslav 50. výročí hudební školy v Mikkeli, kde byl vytvořen mezinárodní orchestr ze studentů hudebních škol Finska, ČR, Estonska a Německa. Orchestr společně nacvičil skladby, které nabídli a rovněž dirigovali dirigenti z hostujících zemí. Náš dirigent Boris Hajdušek provedl s mezinárodním orchestrem Hukvaldskou serenádu od Evžena Zámečníka.

V březnu 2010 vystoupilo několik našich komorních souborů na třech koncertech v Polsku- v Konině a okolí.
O dva měsíce později se v našem sále uskutečnil společný koncert se Základní uměleckou školou Ladislava Stančeka ve slovenské Prievidzi. Prievidzu jsme začali navštěvovat v roce 2009, kdy se tam uskutečnil I. ročník kytarové soutěže. Od té doby se každoročně účastníme soutěže s žáky a naši učitelé jsou zváni do poroty.

Průběžně se naši žáci všech oborů zúčastňují řady soutěží, jak místních, regionálních i mezinárodních.

Jednak to jsou soutěže, které organizuje Ministerstvo školství ČR, ale také soutěže organizované různými školami a dalšími organizacemi.

V literárně-dramatickém oboru to je např. Wolkrův Prostějov, soutěž Pohárek a Kandrdásek a další.

V hudebním oboru např. Pro Bohemia Ostrava, pěvecké soutěže v Olomouci, kytarové soutěže ve Zruči nad Sázavou, Hradci Králové, Dolném Kubíně a další.

Velmi úspěšní bývají naši varhaníci na Mezinárodní soutěži mladých varhaníků v Opavě a další soutěži Organum regium v Pardubicích. Pod vedením našich obou dosavadních učitelek hry na varhany Martiny Zelové a Ivy Mrověcové se Marek Kozák a Pavel Šigut stali dokonce vítězi soutěží.

24.března 2011 se v Konině konal slavnostní koncert pod názvem „Hudební škola svému městu – Polsko v předvečer předsednictví Evropské Unii“. Na koncertě vystoupil 55-členný symfonický orchestr složený ze studentů tří hudebních škol – místní školy, z německého města Herne a naší školy. Zaplněný kulturní dům „Oskard” byl svědkem skutečné spolupráce mládeže zemí Evropské unie. Jako dirigenti se na pódiu vystřídali zástupci všech tří škol Andrzej Wójcinski, Christian Ribbe a Boris Hajdušek. Na závěr zazněla symbolicky Evropská hymna – Óda na radost z Beethovenovy IX. symfonie.

V říjnu stejného roku k nám ještě přijeli studenti a učitelé z Mikkeli a uspořádali jsme společný koncert v Národním domě.

V roce 2013 proběhly dva zajímavé koncerty ve spolupráci s Kulturou F-M. V úvodu koncertů předních českých umělců vystoupily školní komorní soubory. S flétnistou Jiřím Stivínem zahrálo kvinteto zobcových fléten (p.uč. Lucie Franko) a s kytaristou Karlem Fleischlingerem zase kytarové kvarteto (p.uč. Ladislav Muroň).

Jednou z nejvýznamnějších akcí roku 2013 byl I. ročník Mezinárodní kytarové soutěže Fernanda Sora. Soutěž se uskutečnila v sále školy ve dnech 26. a 27. dubna. Soutěže, která se konala pod záštitou primátora Frýdku-Místku Mgr. Michala Pobuckého, se zúčastnilo 87 mladých kytaristů ve věku 8-17 let z ČR, Slovenska a Polska.

Další ročníky této soutěže proběhly rovněž v roce 2015 a 2017.

Rok 2014 se nesl ve znamení 75. výročí školy.

Hlavní akcí byl Mezinárodní koncert k 75. výročí školy, který se uskutečnil v pondělí 28. dubna v Národním domě ve Frýdku-Místku.

Tento koncert byl součástí setkání mladých muzikantů z naší školy a studentů ze spřátelených škol z polského Konina a finského Mikkeli.

Každá z uvedených škol nabídla k provedení skladby, které se připravovaly několik měsíců a teprve před koncertem byly sehrány na společných zkouškách.

Andrzej Wójciński z Polska nabídl vlastní kompozici - Sinfonietta a skladbu A la Polonoise od G.F. Telemanna. Olli Helske z Finska nabídl Brook green suite od G. Holsta a Boris Hajdušek vybral část ze Suity Leoše Janáčka a Pochod od našeho absolventa a významného hudebního skladatele Milana Báchorka. V závěru se k tomuto 65-tičlenému orchestru přidal pěvecký sbor Písnička s filmovou písní Nella fantasia od E.Moricconeho a koncert uzavřela studentská hymna Gaudeamus igitur.

V průběhu koncertu vystoupil s krátkým proslovem ředitel školy Ladislav Muroň spolu s primátorem města Michalem Pobuckým a také ředitelé škol z Polska a Finska Krzysztof Pydyński a Ilmo Pokkinen.

NÁVRATY - pod tímto názvem jsme v roce 2014 vydali CD, které jsme nahráli v Českém rozhlase Ostrava.

Účinkují zde současní učitelé školy, kteří svoji uměleckou a pedagogickou dráhu zahájili u nás, a kteří se po létech studií na konzervatořích a vysokých uměleckých školách vrací zpět v roli pedagogů.

16.dubna 2015 se v polském městě Konin konal slavnostní koncert pod názvem „Hudební škola svému městu“.

Na koncertě mimo jiné vystoupil mezinárodní dechový orchestr, který měl více než 50 členů. Tento orchestr byl složen ze studentů tří hudebních škol – místní školy, z německého města Herne a naší školy.

V orchestru účinkovalo 9 našich žáků - hráčů na dechové nástroje a učitelé Marek Slíva a Ivana Kubicová.

Na podzim 2015 jsme se zúčastnili dvou akcí na frýdeckém zámku a to festivalu Zámecké babí léto a poté následovala výstava prací našich žáků pod názvem Obrázky na skle malované.

V dubnu 2016 se uskutečnily dva mezinárodní koncerty komorních souborů z naší školy a školy v Konině. První v malém kostele Panny Marie v Hodoňovicích a druhý v Rytířském sále frýdeckého zámku.

Mimořádnou akcí roku 2017 byl první ročník celostátního happeningu základních uměleckých škol ZUŠ OPEN, kterého se zúčastnila i naše škola.

ZUŠ OPEN je projektem Nadačního fondu Magdalény Kožené.

Světoznámá pěvkyně Magdaléna Kožená říká:

„Základní umělecké školy tvoří kořeny naší kulturnosti, naší lásky k umění. Ve světovém měřítku jsou zcela unikátním vzdělávacím systémem, který je třeba hýčkat, rozvíjet a podporovat.“

V úterý 30.května 2017 jsme v altánu v krásném prostředí Sadů B. Smetany v Místku uspořádali celodenní happening, na kterém se představilo více než 200 dětí všech oborů od těch nejmenších až po nejstarší. Byly to různé pěvecké sbory, malé i větší soubory, trochu folklóru a celou akci uzavřel koncert rockové kapely Uni-Corn. V malých výtvarných dílnách si děti mohly vytvořit různé suvenýry.

Touto mimořádnou akcí jsme se také připojili k oslavám 750 let města Frýdku-Místku.

V září 2017 se uskutečnilo další mezinárodní setkání v Konině. Na koncertní zájezd tentokrát odjel Pěvecký sbor Písnička a soubor zobcových fléten Tempra.

První koncert jsme měli v městě Słupcy, v místní hudební škole.

Hlavní koncert však byl v koncertním sále v Konině, kde kromě našich dětí vystoupily i dva místní pěvecké sbory. Zaplněný koncertní sál včetně prezidenta města Konin aplaudoval všem účinkujícím.

Na volný den pro nás přátelé připravili projížďku po jezeře a návštěvu historického města Poznaň.

V roce 2018 jsme řadu akcí připravili k výročí 120 let historické budovy školy.

V květnu jsme přivítali studenty a pedagogy z hudební školy v Mikkeli a 2.května se uskutečnil společný koncert.

21.června jsme uspořádali krajský koncert učitelů, na kterém vystoupila řada pedagogů z celého kraje.

Pravděpodobně nejvýznamnější akcí roku 2018 byl koncertní zájezd do Finska na pozvání ředitele hudební školy z Mikkeli pana Ilmo Pokkinena.

Na jedenáctidenní cestu jsme se vydali ve čtvrtek 13. září. Přejeli jsme Polsko a Litvu a dojeli jsme do Lotyšské Rigy, kde jsme měli v místní škole Rīgas Mūzikas internātvidusskola koncert. Pro prohlídce města a noclehu jsme v sobotu ráno odjeli do Tallinnu, hlavního města Estonska, kde jsme měli ve

spolupráci s velvyslanectvím ČR v Tallinnu koncert v Open air muzeu, což byl jakýsi skanzen u moře.

V neděli jsme přepluli přes Finský záliv do Helsinek a pokračovali přes Lahti do Mikkeli, našeho cíle.

Hlavní koncert nás čekal v úterý 18. září v 18 hodin v koncertním sále místní hudební školy. Na koncertě promluvili ředitelé obou škol – Ilmo Pokkinen a Ladislav Muroň. Všechny naše soubory i sólistky se ukázaly skutečně v nejlepším světle a nakonec jsme sklidili zasloužené ovace.

Ve středu ráno jsme odjeli do Mäntyharju, malého města asi 50 km od Mikkeli, kde má škola pobočku. Tam jsme měli dopoledne koncert pro místní žáky.

Ve čtvrtek dopoledne jsme se již loučili s Mikkeli a odjeli jsme do Helsinek na velvyslanectví ČR. Naše cimbálová muzika Trnka zde hrála na slavnostní recepci k výročí 100 let vzniku Československa. Byl to pro nás skutečně velký zážitek, zúčastnilo se cca 150 diplomatů z různých zemí světa a naše muzika sklidila zasloužený obdiv.

Pátek jsme si již nechali na prohlídku Helsinek. Navštívili jsme Senátní náměstí, Dóm, památník hudebního skladatele Jeana Sibelia, který má pro Finy význam, asi jako pro nás Bedřich Smetana. Následovala návštěva velmi zajímavého skalního kostela Temppeliaukio Kirko, který byl vytesán ve skále. Odpoledne jsme se opět nalodili na trajekt a odjeli do Tallinnu, kde jsme přenocovali. V sobotu jsme přenocovali v litevském Vilniusu a v neděli 23.září jsme již dojeli domů.

Kromě těchto výjimečných událostí škola žije běžným životem, pořádáme každoročně desítky koncertů, výstav, představení apod.

Učitelé se pravidelně představují na koncertech učitelů a jsou tak příkladem svým žákům, pro naše absolventy připravujeme slavnostní koncerty k zakončení jejich studia, spolupracujeme s Muzeem Beskyd, na frýdeckém zámku koncerty a výstavy

Pro naše nejmenší připravujeme Koncert nejmladších talentů, kde dáváme možnost pro rozvinutí talentu našich nejmladších žáků.

V předvánočním období pořádáme jeden velký koncert v Národním domě, ale naše soubory se snaží zpříjemnit toto období také v domovech důchodců, penzionech a také na náměstí pod stromečkem.

Nejlepší žáci se každoročně připravují ke studiu uměleckých oborů na konzervatořích a dalších středních a vysokých školách, kde je podmínkou úspěšně vykonaná talentová zkouška.

Mnoho z nich se úspěšně uplatňuje na naší kulturní scéně jako hudebníci různých žánrů, herci, tanečníci, ale také výtvarníci, architekti apod.

Také v řadách našich současných pedagogů je mnoho těch, kteří naší školou prošli jako žáci.

V základním uměleckém vzdělávání probíhala v několika posledních letech kurikulární reforma, která je součástí reformy celého českého školství. Vyvrcholením byla tvorba vlastního školního vzdělávacího programu, podle kterého začaly všechny ZUŠ vyučovat od 1.září 2012.

Vytvořením rámcového vzdělávacího programu a následně školních vzdělávacích programů všech ZUŠ v republice došlo k upevnění postavení škol našeho typu v českém školském systému. Věříme, že na dlouhou dobu bude zamezeno debatám o potřebnosti ZUŠ a jejím postavení, které se občas opakovaně objevovaly v naší společnosti.

Chtěli bychom, aby se naši žáci u nás cítili příjemně, aby byli rádi, že získají dovednosti i způsoby jednání, které budou mít smysl a které bez problému uplatní v dalším životě a v zaměstnání doma i kdekoli v zahraničí. Věříme, že od nás budou odcházet samostatní, sebevědomí a aktivní lidé, kteří budou zároveň dostatečně odpovědní vůči sobě i svému okolí. Lidé, kteří budou umět prožít svůj život plodně právě s využitím dovedností, které ve škole získali.

Ve výročním roce 2019 si chceme připomenout práci našich předků, kteří často v nelehkých a pro dnešní generace v nepředstavitelných podmínkách položili základ pro naši současnost.

Pedagogický sbor v roce 2019:

• Muroň Ladislav (kytara) – ředitel školy
• Fojtíková Věra (klavír) – statutární zástupce ředitele
• Slíva Marek (lesní roh, trubka) – zástupce ředitele
• Adamovská Eva (výtvarný obor)
• Černohorská Hana (výtvarný obor)
• Franko Lucie (flétna, soubor Tempra)
• Fucimanová Karla (klavír)
• Hajdušek Boris (housle, smyčcový orchestr)
• Hajdušek Jiří (housle, cimbálová muzika)
• Halamová Barbora (klavír)
• Hanousek Jiří (violoncello)
• Hrčková Silvie (kytara)
• Huštan Gregor (kytara)
• Huštan Radek (kytara, kytarový soubor)
• Huštanová Zdenka (klarinet, zobcová flétna)
• Chrapková Anna (taneční obor)
• Kavková Alexandra (flétna)
• Khýr Václav (bicí nástroje)
• Kičmerová Věra (housle)
• Klimánek Jakub (trubka, zobcová flétna)
• Klimšová Barbora (klavír)
• Kocourková Michaela (klavír)
• Krasulová Sylva (klavír)
• Kubicová Ivana (flétna)
• Krutílek Michal (violoncelo, nauka o hudbě)
• Lipka Renata (housle, PHV)
• Mackowská Ivana (klavír)
• Macura Milan (klavír)
• Macurová Zita (klavír)
• Matějková Vlasta (klavír)
• Marušníková Jana (klavír)
• Mrázová Sára (violoncello, PHV)
• Mrověcová Iva (varhany, klavír)
• Muroňová Ludmila (kytara)
• Musilová Alena (výtvarný obor)
• Nytrová Věra (klavír)
• Páclová Veronika (zpěv, pěvecký sbor)
• Panicová Stela (housle)
• Pavlíček Vít (akordeon, akordeonový soubor)
• Pazderný Libor (klarinet)
• Polochová Marcela (výtvarný obor)
• Rodková Helga (flétna)
• Řehová Gabriela (klavír)
• Sibinská Andrea (výtvarný obor)
• Skotnica Karel (housle, hudecká muzika)
• Sniehotta Lubomír (pozoun, zobcová flétna)
• Staníková Elli (literárně-dramatický obor)
• Svoboda Daniel (klarinet)
• Svoboda Matěj (klavír)
• Svobodová Jitka (klarinet, zobcová flétna)
• Sztefková Karolína (taneční obor)
• Šimoňáková Gabriela (cimbál)
• Šímová Markéta (zpěv)
• Školová Hana (klavír)
• Šlachta Bohdana (zpěv, pěvecký sbor)
• Šlachta Dalibor (kytara)
• Trefilová Veronika (klavír)
• Troszoková Lenka (klavír)
• Valyiová Tereza (housle, nauka o hudbě, PHV, smyčcový soubor)
• Vávra Tomáš (kytara)
• Verlík Přemysl (housle, cimbálová muzika)
• Vojtovič René (kontrabas, basová kytara, klavír)
• Žišková Miluška (housle)
• Žochová Kateřina (violoncello, PHV)
• sekretariát školy: Kateřina Polachová

Ředitelé školy:

• Gabriel Štefánek 1939-1949
• František Petruška 1949-1951
• Josef Novák 1951-1955
• Felixa Čaplová 1955-1958
• Jaroslav Vostradovský 1958-1962
• Ivan Doležel 1962-1970
• Zdeněk Kmošťák 1970-1986
• Vlasta Derianová 1986-1991
• Josef Vojvodík 1991-1993
• Ladislav Muroň 1994-dosud

Prameny:

• Školní kroniky
• Frýdek-Místek brána Beskyd - Beskydské informační centrum Frýdek-Místek, 1999.
• Gregor, V.: Hudební místopis Severomoravského kraje
• Huvarová-Rázlová K.: Péče o talentované žáky na naší škole (1975)

Informace od pamětníků