Základní umělecká škola Frýdek-Místek

Vážení rodiče,

na základě pokynů MŠMT ČR bude od středy 11.3.2020 přerušena do odvolání výuka v naší škole.

Jedná se o opatření v souvislosti s šířením onemocnění COVID-19 způsobené novým koronavirem.

Tím se samozřejmě ruší i všechny akce školy.

Jedním z významných absolventů naší školy byl saxofonista a swingový aranžér Zdeněk Novák. Zdeněk se učil v naší škole hrát na housle, později se však věnoval hlavně saxofonu. Jeho otec Josef Novák byl ředitelem školy v létech 1951-1955.

Zdeněk Novák zemřel  v závěru roku 2019. Bylo mu 81 let. Poslední rozloučení se uskutečnilo 7. ledna v obřadní síni krematoria v Jihlavské ulici v Brně.
Informoval o tom orchestr B Side Band, pro který Novák v posledních letech vytvářel většinu aranží.
Na dvě stovky muzikantů a přátel daly poslední sbohem fenomenálnímu saxofonistovi Zdeňku Novákovi (†81). „Byl snad nejlepším aranžérem na světě,“ poklonil se nad rakví kapelník bájné Mistříňanky Antonín Pavluš.
Hudební rozloučení obstarala Mistříňanka s Largem od Antonína Dvořáka v úpravě pro sextet, poté zahrál B-Side Band. Vrcholem obřadu se stal hit Zdroj, pro který spojili síly rocker Roman Dragoun a právě B Side Band.
Nováka považovala většina kolegů za dokonalého hudebního aranžéra. Jeho kariéru osudově ovlivnil saxofon, na který hrál v Orchestru Gustava Broma, krátce i v legendárním Orchestru Karla Vlacha v divadle ABC. Začínal ale jako houslista i proto, že na ně hrál jeho tatínek, ředitel hudební školy ve Frýdku-Místku. Později působil také jako hudební režisér v Českém rozhlase Brno.
V roce 2015 obdržel Cenu Gustava Broma za celoživotní přínos v oblasti jazzu. Sblížil se také s o generace mladšími kolegy v B-Side Bandu. A v posledních osmi letech pro populární seskupení s hlavní hvězdou Vojtou Dykem vytvářel dokonalé aranže skladeb.
„Hrávali jsme Ježkovy hry, kdy mezi písničkami bylo třeba dvacet minut. Jindy bychom si v té době zaskočili do klubu na skleničku nebo na panáka, ale když hrál Werich s Horníčkem, tak jsme zůstávali sedět, protože to bylo pokaždé jiné a vždycky senzační,“ vzpomíná Zdeněk Novák.
Aranže Novák i v současné době tvořil bez počítače jen s notovým papírem a tužkou. „To není hudební genialita, to je praxe. To už se dneska ti mladí neučí. Tehdy nešlo si stáhnout z internetu noty k nějaké americké skladbě. Přepisovali jsme si je přímo z nahrávek a při tom se to člověk učil,“ řekl k tomu v roce 2018 pro Český rozhlas Brno, když slavil osmdesáté narozeniny. „Nechám toho, až začnu moc gumovat,“ dodal ještě.
Poslechněte si jeho úpravu písně legendárního francouzského skladatele Michela Legranda, Karla Černocha v nahrávce písně Paraplíčka doprovází Orchestr Gustava Broma.
https://brno.rozhlas.cz/zadny-pocitac-zdenek-novak-tvori-aranze-postaru-jen-s-tuzkou-a-gumou-7226525
Zde je možno také vyslechnout rozhovor, který byl natočen u příležitosti osmdesátin ZdeŇka Nováka.
    

Jak to bylo s frýdeckými a místeckými radnicemi?

Historie frýdeckých a místeckých radnic se v jistém smyslu dotýká i historie naší školy, neboť v jedné bývalé radnici a zároveň v jedné z nejzajímavějších budov našeho města již řadu let naše škola sídlí. Až do roku 1943 obě města existovala samostatně a proto měla i každá svoji radnici.

Zajímavé historické pojednání o těchto radnicích před časem zveřejnili manželé Poláškovi...

Poohlédněme se za historií frýdeckých a místeckých radnic

Frýdek i Místek měly své radnice. Málokdo ví, že ta první frýdecká existovala v místě, kde sídlí Zámecká cukrárna.

„Léta Páně 1543 na den sv. Alžběty za pana fojta Bartoše Chvostka a za pana purkmistra Petra Ratuzneho a za jeho poctivé rady Marka Meczirze a Mikoláše Ssevcze, při přítomnosti konšelův vší obce a urozeného vladyky Lynarta Tatíka z Jankovic úředníka frýdeckého stala se smlouva dobrovolná, celá a dokonalá mezi poctivou radou a všeckou obcí... a Janem Kmirem... že svrchu jmenovaný Jan Kmir prodal dům svůj v rynku za 185 fl nahoře jmenované radě a vší obci...” Město Frýdek tak získalo dům pro zřízení nejstarší radnice, dnešní č. p. 1249 – Zámecká cukrárna.

Druhá frýdecká radnice Městská kniha obsahuje jiný zajímavý záznam, ze kterého vyplývá, že 29. srpna 1630 za purkmistra Ondřeje Esslera město Frýdek koupilo za 500 zlatých od věřitelů po zemřelém Janu Ciomanovi „grunth a dum kamenny narozny leziczy na kratkem rynku“ spolu s veškerým příslušenstvím i se dvorem na předměstí. Jednalo se o dům s pozdějším č. p. 1. Na jeho místě dnes existuje prodejna DatArt Megastore. Starou radnici, která ležela mezi grunty Jana Paskovského a Urbana Kašičky spolu s dalšími parcelami za hradbami, městská rada za stejnou částku 500 zlatých prodala Petru Šolcovi. V domě na nároží do Radniční ulice se pak úřadovalo až do roku 1870. Jeho podoba se postupně proměňovala pod vlivem různých událostí. Radnice byla naposledy přestavěna v empírovém slohu po požáru v roce 1848. Stará frýdecká radnice pak ještě řadu let sloužila okresnímu soudu (do roku 1894), poštovnímu úřadu (do roku 1929), konaly se tam odvody branců, hrálo se tam divadlo, promítaly filmy, konaly plesy, veřejné schůze, apod.

Zchátralou budovu město v roce 1937 prodalo firmě Baťa, která ji přes protesty historiků, konzervátorů památkové péče i veřejnosti začala bourat, aby na uvolněném místě postavila moderní obchodní dům.

Již neexistující frýdecká radnice - budova zcela vpravo.

Jak se úřad stěhoval Za starosty Josefa Preise (1861-1881) na jeho návrh město koupilo v Radniční ulici pozemek a v roce 1870 na něm postavilo novou radnici. Jednalo se o dům čp. 99 (dnes čp. 1235). Právě založená Frýdecká spořitelna (Friedecker Spaarkasse) byla v prvním podlaží, městské úřady s policií v přízemí. Radnice na tomto místě byla do roku 1903. Později ji nahradila Union banka a ještě později Zemědělská záložna. Spořitelna se v roce 1902 přestěhovala do nové budovy (starší křídlo dnešního městského úřadu). U příležitosti jubilea padesátiletého panování císaře Františka Josefa I. byl schválen záměr vystavět novou budovu pro Frýdeckou spořitelnu. Město nakonec neprojevilo dostatečný zájem, aby se připojilo k výstavbě části budovy, do které by mohl být přenesen starostenský úřad. Je překvapivé, že veřejnou soutěž nakonec vyhrál společný projekt Ing. Oskara Neumanna (narozen 12. 10.1870 ve Frýdku, zemřel 23. 10. 1951) a Ing. Arthura Baron (narozen 15. 5. 1874 ve Vídni, zemřel 30. 8. 1944). O stavbě pozitivně referoval „Wochenschrift des Österreichischen Ingenieur- und Architekten – Vereines“ (Časopis rakousko-uherských stavebních inženýrů a architektů).

Policie se již v roce 1901 přestěhovala do budovy Kaufhalle (dnešní sociální odbor naproti Komerční bance), v roce 1903 se do stejné budovy přestěhoval i magistrát. Hlavní úřad byl v prvém patře, kromě úřadovny starosty a jeho tajemníka tam byly síň pro zasedání magistrátních radů, podatelna, okresní školní výbor pro město, důchodenský úřad a místnost obecních sluhů. V přízemí byla vlevo policie a vpravo byl stavební úřad. V této budově úřadoval starosta Eduard Koltscharsch (1897-1904) a po něm Josef Pawlik (1904-1918), předtím přednosta frýdeckého nádraží.

Dostavěli budovu úřadu Situaci s nedostatkem místností pro radnici nakonec vyřešila v letech 1929 až 1932 dostavba čelního a bočního křídla, které navázalo na starší trakt Frýdecké spořitelny, kterou podle projektu stavební rady Antonína Grunda provedla firma Zedníček a Pazourek. Po zrušení okresního hejtmanství a berní správy se kanceláře rozšířily i do spořitelního křídla. Od roku 1943 byla radniční budova společná pro obě dříve samostatná města.

Dřevěná radnice v Místku Podobnou historii má bývalá místecká radnice. Místecká radnice se nacházela na náměstí v domě č. p. 29 a původní dřevěnou budovu v 18. století nahradila zděná stavba. V roce 1869 do obecního domu navíc přibyla nově založená Místecká spořitelna. Jak se rozrůstala, myšlenka postavení vlastní spořitelní budovy čím dál víc nabývala na aktuálnosti. Podobně na tom byl úřad města, kterému se nedostávalo dalších prostor pro nově zřizovanou agendu.

V roce 1885, po překonání tzv. cukrovarnické krize, spořitelna a obec chtěly společně zakoupit zastavěné pozemky v Nádražní ulici, na kterých by se postavila nová budova. Místodržitelství však koupi neschválilo. Stavba spořitelny začala být aktuální při dvacátém výročí spořitelny v roce 1892. Místecké obci se podařilo zakoupit dům č.p. 37 za 8 000 zlatých, koupi domu č.p. 38 za 8 000 zlatých povolilo místodržitelství až 22. srpna 1895.

Starou radnicí zní hudba Projekt spořitelní budovy navrhl vídeňský architekt Josef Hudetz. Stavební práce započal místní frýdecký stavitel Rudolf Aulegk, dostavbou pověřili místního stavitele Hermanna Rippera. Ten předal stavbu koncem roku 1898 k užívání. Interiéry jsou plochostropé se štukovým dekorem, pouze hlavní sál má dubový kazetový strop od firmy Ludvíka Rundta. Spořitelna a radnice působily v novostavbě od 26. 2. 1899. Po spojení Frýdku a Místku v jedno město a po zrušení Místecké spořitelny budovu od roku 1962 po částech převzala Lidová škola umění (v současné době Základní umělecká škola ve Frýdku-Místku). Starou radnici na náměstí město prodalo Rudolfu Haasovi, který po nezbytné přestavbě na č.p. 29 v roce 1908 otevřel „Hôtel Rudolf Haas“ s nejširším sortimentem jídel, nápojů a služeb. Dnes v domě sídlí různé firmy.

(Jiřina a Jaromír Poláškovi)